K domu patří kočka.

 Proto se chci se zmínit a vzpomenout na kočky a kocoury, kteří prošli naší zahradou, někteří zůstali, s některými jsme se už rozloučili navždy. Někteří měli naši zahradu jenom jako zastávku a doufáme, že své své páníčky našli někde jinde a tam prožívají své kočičí radosti a starosti. Jsou mezi nimi osobnosti, jako byli Sluníček, Maličká a  Myšpulín, kterému se také říkalo Pan Krbec,  jsou Macíček a Oskárek, někteří jsou plašší jako je Ivanka, Rozárka, Richard, Kryštof a nově Zlatíček. Všichni trvale u nás bydlící venkovňáci mají stejná očkování, testování a očkování na FeLV a veterinární péči jako naši domácí, všichni jsou kastrovaní. Přes léto mají k obývání kůlnu, na zimu jim uvolňujeme garáž v domě, kde nemrzne.

V současné době (červen 2015) nám po zahradě běhají již jenom Ivanka (12), Rozárka (11), Eliška a Macíček, občas dochází Ušáček.

Srpen 2016      Ušáček se koncem loňského roku ztratil, 2. ledna přišel Čertik s hnisajícím otvorem uprostřed čela, povedlo se vyléčit a tak nám nyní dělá venku společnost.

Srpen 2020      Mezitím nás opustili Čertík, Rozárka i Macíček. Venku už máme pouze Ivanku a Elišku.

Listopad 2020 Eliška je ze zdravotních důvodů přestěhovaná domů, sžití se domácí smečkou proběhlo zcela bezproblémově. Ivanka zůstala venku už sama.

Září 2021        Ivanka nás opustila ve věku necelých 19 roků, po těch letech je to divné, nemít venku žádnou kočičku. Kouknu z okna, vidím ji jak se vyhřívá na střeše kolny.

 

 

               
        
                
                
Myšpulín a Richard Macíček
Oskar